Kde se bere zemní plyn pro vaši domácnost? Vše, co byste o plynu měli vědět

Kde se bere zemní plyn pro vaši domácnost? Vše, co byste o plynu měli vědět

I v dnešní době se najde spousta domácností, které používají plyn. Možná i právě ta vaše jej využívá. Doma můžete používat plyn jak k vaření, tak k vytápění bydlení. Víte ale, odkud se takový plyn bere? Odkud pochází a jak se těží? Poskytneme vám vše důležité, co o zemním plynu potřebujete vědět, a jaké je jeho využití v budoucnosti.

Co vlastně zemní plyn je?

Jedná se o zdroj energie, který se vyvíjel až po miliony let. Významnou roli hraje hlavně při výrobě tepla a elektřiny. Jedná se o hořlavý a přírodní plyn, který se nachází především v podzemních ložiscích.


Z čeho se zemní plyn skládá

Zemní plyn se skládá ze směsi hořlavých plynů. Z velké části, a to ze 75 až 99 %, je v zemním plynu obsažen metan. Dále může obsahovat ethan, propan, butan a ethen. Všechny tyto složky jsou uhlovodíky, a pokud jsou všechny kromě metanu dostatečně vysoké, hovoří se o tzv. “mokrém” zemním plynu. Jeho název plyne z toho, že všechny tyto látky mají vlastnost, že se dají snadno zkapalňovat pod tlakem. Všechny tyto další složky se obvykle odlučují přímo v místě těžby a dále se zpracovávají. Například butan a propan se mimo jiného vyrábí i pro kempinkové vařiče. V určitých nalezištích, kterých není příliš, je součástí zemního plynu i velmi vzácný a chtěný plyn helium. Ano, ten, který se napouští třeba do narozeninových balónků. Dále existují zdroje zemního plynu, kde kromě uhlovodíků se také nachází vysoké podíly sirovodíku a oxidu uhličitého. Směs těchto látek vyžaduje speciální úpravu a nazývá se “kyselý plyn”.


Jaké jsou druhy zemního plynu

Podle závislosti na tom, kolik zemní plyn obsahuje metanu, se rozlišuje na vysoce výhřevný plyn (H) a na málo výhřevný plyn (L). Více energeticky účinný je H plyn, který je tvořen z 87 až 99 % metanem. Tento plyn má většinu svých ložisek v Severním moři nebo v Rusku. V severním Německu se naopak těží plyn L, který obsahuje 80 až 87 % metanu a má vyšší podíl dusíku a oxidu uhličitého. U nás se většina plynu těží v oblasti jižní Moravy. Vzhledem k tomu, že plyn L není tolik energeticky vybaven, je jeho cena menší než plynu H. Energie obsažená v plynu s vyšší výhřevností (H) se pohybuje mezi 10 – 12 kWh na m³ a u plynu s nižší výhřevností (L) pak energie činí okolo 8 až 10 kWh na m³.


Jak zemní plyn vznikl

Na mořském dně se před miliony lety usazovaly odumřelé mikroorganismy, jako například plankton a řasy. Tyto organismy byly postupně překrývány vrstvami zeminy a hornin. Pod vysokým tlakem a bez přístupu kyslíku se tyto organické složky postupně přeměňovaly na jednoduché plynné uhlovodíky, především na metan, který je nejjednodušším uhlovodíkem. Tento zemní plyn se po svém vzniku postupně díky pórovitým vrstvám dostával směrem nahoru, a to dokud nenarazil na nepropustné vrstvy. Pod těmito vrstvami se pak vytvořila jeho ložiska, ze kterých se nyní těží.


Zemní plyn a jeho těžba

Samotná těžba zemního plynu se rozděluje na dvě metody jeho získávání. První metodou je konvenční těžba zemního plynu a druhá, jak nejspíš předpokládáte, je nekonvenční.


Těžba zemního plynu pomocí konvenční metody

Zpřístupnění a pátrání po konvenčních tzv. běžných ložiscích zemního plynu je velice náročné. Děje se tak například pomocí seismických měření (měření zemské stavby) a na základě průzkumných vrtů, protože ložiska zemního plynu se nachází hluboko pod zemským povrchem. Jak jsme již výše popsali, plyn se hromadí pod nepropustnými vrstvami v tzv. ložiskových “pastech”, které se mohou vyskytovat několik set až tisíc metrů hluboko pod zemí. V těchto ložiscích se zemní plyn často objevuje i společně s ropou.


Aby byla možná těžba zemního plynu, zřídí se povrchové těžební zařízení a vytvoří se vrt, který se zpevní betonem a trubkami. Do vrtu se vsune stoupací trubka, která sahá téměř k ložisku zemního plynu. U konce této trubky jsou připevněné výbušné nálože, které otevřou přístup k ložisku plynu, který poté může unikat vzhůru stoupacím potrubím. Průtok plynu je regulován pomocí ventilu, který se nachází pod zemí. Díky dobrým průtokovým vlastnostem a vysokému tlaku plynu v ložisku, lze vytěžit většinu plynu. Aby bylo možné zbývající plyn vytěžit, je potřeba vytvořit další vrty, nebo se nainstalují kompresory.


Těžba zemního plynu pomocí nekonvenční metody

Mezi klasickými ložisky zemního plynu můžete najít také nekonvenční, mezi které patří tzv. uzavřený plyn (tight gas). Může se jednat o plyn ze skalních ložisek, který se vyskytuje v pórech pískovce. Dalším typem tohoto uzavřeného plynu je břidlicový plyn, který se nachází v jílovitých vrstvách. Tento druh se většinou nevyskytuje v pórech, ale je vázán na povrchové částice horniny, a tudíž je plyn obtížně přístupný. K dalším nekonvenčním ložiskům patří uhelné sloje, kde se na povrchu uhlí hromadí metan. Takový plyn je označován za slojový nebo uhelný metan.


Slojový metan se těží podobným způsobem jako konvenční ložiska. Těžba břidlicového plynu a plynu ze skalních ložisek probíhá pomocí hydraulického štěpení neboli tzv. frakování. Do hloubky až 5 km se vytvoří vrty a posléze se vyvrtají další vodorovné přímo do horninové vrstvy, v nichž se plyn nachází. Do vrstvy horniny se pak horizontálně a při vysokém tlaku vstřikuje směs vody, písku a chemikálie. Díky vysokému tlaku se hornina rozbije a plyn může unikat, zároveň vstřikovaná směs způsobí, že se trhliny a praskliny neuzavřou.


Jaké jsou vyhlídky využití zemního plynu do budoucna?

Dle konkrétních předpokladů mohou být světové zásoby nekonvenčního plynu větší než ty konvenční, které byly doposud prokázány a lze v nich i nadále těžit. Ať už se jedná o konvenční nebo nekonvenční ložiska, lze na základě zjištění geokomise Německé společnosti pro výzkum říci, že zásoby zemního plynu vydrží v celosvětovém měřítku mnohem déle než třeba ropa. Výhledově tedy fosilní paliva zůstanou důležitou součástí dodávek energie i navzdory rozšiřování obnovitelných zdrojů energie.

 

Teď už víte, odkud se k vám domů plyn dostává, a můžete se nyní zaměřit na jeho využívání. Konkrétně na to, jakou máte jeho spotřebu a zda vám vyhovuje váš nynější dodavatel plynu. Pokud chcete zjistit, jestli můžete ušetřit nebo najít lepší podmínky u jiného dodavatele, zkuste využít našeho chytrého asistenta Enkidoo. Ten díky Indexu a vašich kritérií vyhledá a porovná nabídky dodavatelů plynu a vy si budete moct vybrat tu nejvhodnější. A určitě nemějte obavy ze změny dodavatele, pokud vás nějaká nabídka zaujme, protože my vám vše můžeme zařídit na klíč s pomocí on-line plné moci Enkidoo. 

 

Sdílejte tento článek

Potřebujete poradit s výběrem dodavatele energií?
Rádi vám poradíme!

Zanechte nám na sebe kontakt a my se Vám ozveme a pomůžeme Vám vybrat ty nejlepší služby.